Praha - Jsou jedním ze tří „Velkých příběhů“, na kterých anglický spisovatel a lingvista J. R. R. Tolkien (1892-1973) za svého života pracoval. I když Húrinovy děti nedokončil, zásluhou Tolkienova syna Christophera (1924) vyjde tragický román o odvaze a osudu, dobrodružství, utrpení i lásce příští rok v ucelené knižní podobě. Poprvé se objeví v Británii 16. dubna.

Húrinovy děti

Tolkien si Húrinovy děti promýšlel již roku 1917, během svého zotavování ze zákopové horečky první světové války. Vycházel z drsného středověkého příběhu o nešťastném, pomstychtivém Kullervovi s magickými schopnostmi, který byl v dětství prodán do otroctví, později svedl svou sestru a spáchal sebevraždu. Kullervo je jedním z hrdinů finského národního eposu Kalevala, který začíná mýtem o stvoření světa a končí příchodem Krista.

J. R. R. Tolkien se podle svých slov pokoušel přestavět Kullervův příběh do své vlastní formy. Tu pak ještě dlouhých třicet let obrušoval jeho syn Christopher, než se odhodlal ji uvést jako celek na veřejnost. Výňatky z Húrinových dětí se přitom postupně objevovaly tiskem, třeba v posmrtně vydané mytologické próze Silmarillion (1977).

„Delší dobu se mi zdálo, že zde byl dobrý důvod představit dlouhou verzi legendy Húrinových dětí jako samostatné dílo, v jeho vlastních deskách - s minimální editorskou přítomností, nadto v souvislém vyprávění bez trhlin či překážek, pokud možno bez pokřivení nebo vymýšlení, navzdory nedokončenému stavu, v němž některé části zanechal,“ podotkl ve svém prohlášení médiím Christopher. Húrinovy děti prý patří k tomu nejlepšímu z vypravěčského umění jeho otce.

Prokletá rodina

Nakladatelství HarperCollins zatím prozradilo první nástin Tolkienova příběhu ze Středozemě, v němž se objevují elfové, skřeti, trpaslíci, draci i lidé: Húrin je odvážným bojovníkem proti silám zla, vedeným Morgothem, ve velké bitvě s ním však prohraje a je zajat, jeho rodina prokleta. Bojovnou povahu po Húrinovi zdědil jeho syn Túrin, který odmítá nečinně přihlížet a sbírá stoupence k povstání. Více než třísetstránkovou knihu má provázet nová podrobná mapa Christophera Tolkiena a barevné ilustrace Alana Leeho, který výtvarně ztvárnil Hobita a Pána prstenů.

Nejrůznější „dodělky“ a pokračování děl slavných nejsou v literatuře nijak vzácnou záležitostí. Tak francouzský badatel Claude Schopp jemně dopsal několik odstavců k poslednímu, zapomenutému románu Alexandra Dumase Rytíř de SainteHermine. Humbuk a pobouření autorových potomků však vyvolal Francois Cérésa, který se k Bídníkům Victora Huga odvážil dodat volné pokračování Cosetta aneb Čas iluzí, v němž se inspektor Javert neutopí v Seině.